„Mezipatra jsem obsluhoval za barem, teď pro ně pracuju!“

Víte, jak vypadá americký sen se vším všudy? Příběh cesty k úspěchu, vydlážděné pílí, odříkáním, sebedisciplínou a špetkou štěstíčka navíc? Přerod káčátka v labuť? Devětadvacetiletý Filip Smelík o tom všem něco ví a podělil se o to s mezipaterním blogem. Minulé dva ročníky festivalu Filip makal za barem v Lucerně, musel odbavovat tisíce návštěvníků festivalu, kmitat na place a přítomným gayům pošlapávat sny o svatbě v bordó stylu, Lizou Minnelli a labutěma, protože se mu líbí holky. Těžká, těžká práce, které ale byla letos učiněna přítrž. Filip přeběhl na druhou stranu síly. Začal kopat za opačný tým. Poznal sám sebe a šel za svým srdcem. Tedy… Ne, Lizu nevolejte. Filip se přeorientoval tak, že skončil v Lucerně a dal se k týmu Mezipater, pro který letos fotí. „Měsíc před Mezipatry jsem viděl dokument o Lékařích bez hranic. Byl úžasnej a rostl ve mně, zvlášť když slyším, jak číšníci drbou hosty za to, že si dali do kafe moc mlíka. V ten moment jsem tu potkal Nikolu z PR týmu a dostal jsem se k dobrovolnické práci na Mezipatrech,“ říká Filip, který sám sobě říká nerd, fotí už 7 let a pro Mezipatra zvěčňuje diskuze i party. „Mezipatra mě zajímají, protože mě zajímá ta komunita. Jsou tu takový v pohodě, vyklidněný a uvolněný lidi. Panuje to rodinná atmosféra a to mě baví,“ dodává Filip. No, tak tu Lizu teda zavolejte…

Filipa na druhé straně baru v Lucerně. Všímáte si? Foto: Jan Škoda

Filip na druhé straně baru v Lucerně. Všímáte si? Foto: Jan Škoda

Filip je jedním z dobrovolníků, obětavých a flexibilních lidí, kteří po dobu festivalu rozšiřují řady dalších dobrovolníků, tedy festivalového týmu, který na Mezipatrech také dobrovolničí a to celoročně. Pokud na festivalu náhodou najdete někoho, kdo nedobrovolničí, jste na jiném festivalu a určitě nedobrovolně. 25 letošních dobrovolníků má na starosti Bára R. Viktor. Viktor dobrovolníky koordinuje, deleguje jim práci a určuje, kdo kdy bude mít směnu v Queer Shopu, kdo pojede na Žižkov pro router a kdo bude rozdávat hlasovací lístky. „Dobrovolníci jsou většinou studenti nebo flexibilní lidi. Nemusí být ani queer, ale mají k tomu nějaký vztah,“ popisuje Viktor s tím, že za práci dostávají dobrovolníci volňásky.

Film Šéfové na zabití nepojednává o Viktorovi. Vidíte ten úsměv? Foto: Filip Smelík

Film Šéfové na zabití nepojednává o Viktorovi. Vidíte ten úsměv? Foto: Filip Smelík

Čtyři roky v pozici dobrovolnice za sebou má čtyřiadvacetiletá Karolína Přibylová. „Přišla jsem kdysi jako divák. Teď tu jsem čtvrtým rokem, moc mě to baví a přijde mi, že sem chodí, čím dál tím více lidí. S dobrovolníkama se scházíme i přes rok,“ popisuje Karolína a dodává, že Mezipatra jsou podle ní veselý a vtipný.

Karolína přivádí na Mezipatra pravidelně svoje kamarády. Děkujeme! Foto: Filip Smelík

Karolína přivádí na Mezipatra pravidelně svoje kamarády. Děkujeme! Foto: Filip Smelík

Hezky o Mezipatrech mluví i šestadvacetiletý Libor Háva. Šéf festivalu Aleš Rumpel prý není zlejším dvojčetem Anny Wintour a programová ředitelka Lucia Kajánková ho slovy „ahoj, dobrovole!“ nevítá. „K Mezipatrům jsem se dostal hrozně jednoduše. V únoru jsem se vrátil z Londýna a moje spolubydlící Pepina, která dělá na akreditacích, mi řekla: Jdeš na Mezipatra! A bylo hotovo,“ říká Libor. Rozhodnutí Pepiny, tedy Petry Lubojacki, Libor nelituje. „Je to tu hrozně příjemný. Konečně se dějě něco, co mě naplňuje. Nejsem tu jenom, když mám směnu, chci tu trávit co nejvíc času. Navazuješ tu nová přátelství. Jo, a jsou tu hrozně hezký dobrovolníci!“ míní Libor. My se ještě musíme ujistit, zda spojením „hrozně hezký dobrovolníci“ myslí Libor i festivalový tým, jinak tu už příští rok pracovat nebude.

Libora na Mezipatra přivedla Petra, o které pojednával jeden z předchozích blogů... Foto: Filip Smelík

Libora na Mezipatra přivedla Petra, o které pojednával jeden z předchozích blogů… Foto: Filip Smelík

Franz se už pomalu přivádí na další ročník... Foto: Filip Smelík

Franz se už pomalu přivádí na další ročník… Foto: Filip Smelík

A Pavel? Čtěte dál. Teď si všimněte knih před Pavlem. Foto: Filip Smelík

A Pavel? Čtěte dál. Teď si všimněte knih před Pavlem. Foto: Filip Smelík

Ve Světozoru v shopu prodává dvacetiletý Franz Milec, kterému se na festivalu tak líbí, že už je rozhodnutý, že se zapojí i dále. „V Bratislavě jsem navštěvoval Festival inakosti, hledal jsem něco podobně alternativního i v Praze, kam jsem přijel studovat,“ popisuje mladík, který pracuje v reklamce a rád čte. Vedle Franze ve Světozoru zasedl i 47letý Pavel Bílek, kterého na Mezipatra přivedl ryze konkrétní důvod, který trochu narušuje ukázkovou PR fazónu tohoto textu. „Mezipatra si užívám už 6 let jako divák, vždycky se mi ale nelíbilo uspořádání nabídky v Queer shopu. Lidé přijdou, mají málo času a vidí neuspořádaný chaos. Řekl jsem si, že s tím musím něco udělat, a tak jsem se přihlásil k mezipaterním dobrovolníkům. Teď už je to hezky seřazený, knížky, filmy, má to nějaký schéma,“ sděluje Pavel, který pracuje jako prodavač kompaktních disků a dobrovolničil i na Prague Pride. A? A? A? „Tamní Queer shop byl za mého angažmá přehledný a v pořádku.“

Co říct víc?

Přijďte na Mezipatra, ještě nekončíme.

Jan Škoda

Reklamy

50 odstínů Mezipater v klubu Ilusion!

Za ten zavádějící titulek se omlouváme, knihu, která se umístila v čele žebříčku 1000 knih, přečtete a umřete, Mezipatra v sobotu na party Do yourself… nijak neparafrázovala. Jinak ale v klubu Ilusion na Vinohradské třídě přivítala stovky odstínů nejrůznějších identit, které se inspirovaly performerkou Peaches se stovkou tváří. Třpytky létaly vzduchem, přistávaly na tvářích a vypadalo to tak sexy, že by se z toho čtenářkám 50 odstínů šedi vzplály trvalý. Večer odstartovala projekce Peaches, pokračovalo se drinky od mezipaterního sponzora Jameson v ruce a nu-disco DJs v uších a končilo se ve fastfoodu se stripsama namáčenýma do česnekový omáčky s trochou třpytek na dochucení. Prostě skvělá snídaně. A hlavně skvělá party! Přesvědčte se v následující fotoanketě. Účastníků party jsme se v duchu Peaches ptali na jednoduchou, ale zákeřnou otázku.

Jaká je vaše druhá tvář?

Jakub Starý

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Mám jich asi 25! Nedávno jsem nad tím přemýšlel ve spojitosti se lží, kterou občas říkáme ostatním. Podle mě je v pořádku, když zalžeme, abychom protějšek neuvedli do rozpaků a abychom mu neublížili.

Kristýna Holubová

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Když se nikdo nekouká, tak hrozně ráda spím, což je vlastně skvělý, protože se mi zdají hrozně dobrý sny. Moje druhá realita jsou sny.

Štěpán Olívie Turek

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Moje druhá tvář je naprosto příšerná, rostou jí vousy, je fakt hrozná. Moji druhou tvář jsem ale využila třeba teď, když bylo na dámských toaletách obsazeno.

Dan Stewart

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Kdybych měl jen dvě tváře, tak bych byl hrozně chudej člověk. Já jich mám milion. Několik za minutu.

Radek Hosenseidl

hosenseidl

Foto: Piaoyu Xie

Já mam jen jednu tvář nosící sukni, která vypadá jak ubrus od babičky. Tohle je pánská sukně, střižená jako kilt!

Adéla Šmerdová

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Moje druhá tvář je chebská. Abyste rozuměli, co je to chebská tvář, tak musíte přijet do Chebu. Zlobím v Chebu, zato v Praze jsem hodná holka.

Marie Barvínková

Foto:

Foto: Piaoyu Xie

Stylizuju se do abstinentky. Stylizuju se taky do někoho, kdo je spokojenější, společenštější, zábavnější a úspěšnější, než je doopravdy. To dělá každej, ne?

Damián Machaj

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Kutubi. Moje kočka doma.

Adéla Likavcová

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Svou druhou tvář dnes odhaluji Mezipatrům.

Honza Průša

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Moje aktualní druhá tvář je, že jsem nevypil tři welcome drinky, ale jdu teprve pro první.

Radek Mojžíš

mojzis

Foto: Piaoyu Xie

Jsem Andrea Verešová Mezipater. Ještě jsem neviděl ani jeden film, zato jsem byl na všech party.

Jiří Cmunt

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Málokdo to ví, ale jsem jemnej kluk, co poslouchá Celine Dion a kouká na Sex ve městě. Občas to přiznám.

Dent Lab

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Moje druhá tvář? To nechtěj vědět.

Jakub Mařík

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Moje druhá tvář je, že jsem vychovanej skautem a jsem trochu zálesák. Uzlů znám pár, ale mám doma švýcarák, jezdim do lesa, miluju českej les a přírodu a v létě se občas navlíknu do amerických kapsáčů a chodim do lesa.

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Foto: Piaoyu Xie

Účastníkům party děkujeme, stejně jako ibalginům, paralenům a panadolům a taky skvělým kuchařkám a kuchařům z blogu Thinkfood.cz, kteří v neděli na brunchi v Langhansu daly zapomenout na stripsy se třpytkama. V pondělí Mezipatra pokračují, filmy si vyberete na stránkách http://www.mezipatra.cz, kde naleznete i další fotky z party Do yourself…

Přijďte do kina!

Jan Škoda

„Kéž by ten film byl lidská bytost, abych se s ním mohla pomilovat!“

Mezipatra odstartovala a už plují na oběžné dráze Lucerna – Světozor – Langhans!  Houstone, absolvovali jsme zatím jen první večer, problém ale rozhodně nemáme. Výživný report ze zahajovací party, která byla tak výživná, že se pro tým plynule překlenula do pracovního rána, si ještě přečtete. Teď ale mediální prostor náleží programovému týmu, který na zahajovací party agresivně reagoval na světlo, protože celý minulý rok strávil v temné komoře, kde sledoval stovky filmů. Doslova. Spousta snímků pracovitým programmerům propálila sítnice, další ale jejich vlahým očním bulvám lahodily. A právě ty promítají Mezipatra. Jaké filmy to jsou a proč byste si na ně měli koupit lístek? Programmeři zde přikládají od srdíčka svoje srdcovky z letošního programu.

Programový tým vylezl z temné programové kobky na slunce. Všímáte si, jak se, ehm, třpytí?

Programový tým vylezl z temné programové kobky na slunce. Všímáte si, jak se, ehm, třpytí?

Lucia Kajánková, programová ředitelka

Moje srdcovky leží v retrospektivní sekci. Psí odpoledne je strhující drama a tak vynikající film ve všech aspektech toho, co může film dělat vynikajícím, že na něj platí formulka “kéž by se film mohl na chvíli transformovat v lidskou bytost, abych se s ní mohla vášnivě pomilovat.” Jeden uzavřený prostor a k stále zoufalejším metodám sahající postava nemožného zloděje brilantně ztvárněná Al Pacinem – vloupačka, kterou jsem viděla několikrát, vždy bez dechu a s nadějí, že až vyrostu ve velkou scenáristku, tak napíšu něco z desetiny tak brilantního.

Kluci nepláčou jsou jeden z prvních queer filmů, které jsme coby děti devadesátých let mohli vidět na velkém plátně – a neztratil nic ze síly svého brutálního realizmu a hypnotičnosti záběrů noční dálnice, po které snad bude možné uniknout.

Obecně zbožnuji krátké filmy, a protože aktuálně šéfuju programu, tak se diváci Mezipater budou muset naučit kraťasy milovat také: dáváme jich 75. Nadchnul mě kratičký film Děcko je v pohodě, u kterého jsem si smíchy poprskala kafem klávesnici – opakovaně, protože jsem nepoučitelná.

Jana Čížkovská, dramaturgyně

Určitě si nenechte ujít komedii Kdo se bojí Vagíny Wolfový? Nejen proto, že je to neuvěřitelně zábavná směs lásky ke klasickým filmům a kostýmů plyšových vagín, ale projekci přijede uvést i režisérka, scénáristka a hlavní herečka v jedné osobě, Anna Margarita Albelo. A u toho nemůžete chybět, protože – jak poznáte z filmu – Anna je neodolatelná.

Neodolatelně vtipná je i Rosie, poťouchlá důchodkyně, která se snaží rozhánět vínem mrtvici a uniknout péči svého syna, kterého psaní teplých románů dovedlo až do hluboké tvůrčí krize. Humor velmi černý, divácký zážitek skvělý.

A pokud by mezi vámi a vaší partnerkou během festivalu poklesla sexuální vášeň, zajděte se podívat na film Neříkej mi čumáčku. Dvě obří králičice v něm totiž řeší stejný problém a jejich rady jsou, jak uvidíte, naprosto k nezaplacení!

Jakub Turčan, dramaturg

Ti, co mě znají, vědí, že jsem (kromě filmu) taky hodně na performativní umění. Do Yourself je název sekce, která se letos věnuje různým podobám performance. Každý kousek v ní je hodně zajímavý, ale One Zero One – Příběh Cybersissy & BayBjane, nebo jinak, nejmenší drag queen, která svůj handicap povyšuje na jedinečnou přednost, rozhodně stojí za shlédnutí. V hlavní soutěži je pak mým favoritem krásný performer Ksawery z polského filmu Tajemství a pokud jste ještě neslyšeli o hvězdném páru ze zvířecí říše – o dvojici jménem Gus & Waldo, tak si rozhodně nenechte ujít blok animovaných kraťasů.

Šárka Veselá, dramaturgyně

Marwencol je až dojemně upřímný vyprávění hlavního představitele Marka, jak se vypořádat se ztrátou paměti pomocí netradiční osobní terapie oscilující mezi uměním a obsesí. Mark si vytvořil svou osobní mytologii – svůj zmenšený svět z figurek na svém dvorku, který je pro něj reálnější než okolní svět. Výborně vystavený film, kterej se prostě musí vidět.

Fake orgasm provokuje diváka a velmi chytře si hraje s jeho předsudky o tom, co to znamená být ženou či mužem. Je to zábavná a obrazově krásna definice slova queer, ačkoliv v celém filmu slovo queer nezazní.

Z kraťasů si určitě nenechte ujit lehkou komedii FC Mořské panny o lehce asociální šprtce Nikki, které je její psycholožkou doporučeno vrhnout se na sport, aby překonala svou přílišnou uzavřenost. Je to to příjemná oddechovka, která se bude líbit všem.

Radek Hosenseidl, asistent programu

Za vidění rozhodně stojí španělský film Zvířata. Měl jsem to štěstí, že jsem je viděl už na La Películe, zatímco se letošní Mezipatra teprve začínala klubat. Z kina jsme pak odcházeli mlčky a měli pocit, že se právě stalo něco hrozně fajn, o čem jsme si ani neuměli povídat. Takže když na zvířata, tak do kina.

U filmu Každým dnem jsme pak zjistili, že i ta cyničtější část programového týmu disponuje nějakou tou zbloudilou emocí. Když synopse tvrdí, že film je o homosexuálním páru vychovávajícím chlapce s Downovým syndromem, tak člověk dostane pocit, že už mu tam chybí jen Celine Dion s nějakou tou peckou od srdíčka (a s Barbrou Streisand v záloze) – co dojemnějšího bychom asi tak mohli dávat?! Jenže i přes tohle pochybovačný pomrkávání pak všichni ochotně slzeli a ujišťovali se, že do kina se přece chodí právě proto.

Vybrali jste si? Snad jo. Protože kdo nepřijde na Mezipatra, je buzna.

„Spala jsem se šéfem produkce Mezipater. Dvakrát!“

V mezipaterním blogu jsme vám představili šéfa Aleše, programovou ředitelku Luciu, bývalou PR manažerku Annu i šéfa produkce Pavla, nejsou to ale jen CEO Chief First Contact Manageři a External communications strategistové, kdo dělají Mezipatra. Obrovská masa práce leží třeba na bedrech produkčních pracovníků, pilných včeliček, které zajištují, abyste v kinech nezažili psí odpoledne s filmem puštěným vzhůru nohama, ale Psí odpoledne. Na diskuzích rozhánějí potenciální trapné ticho. A na party se starají, abyste si nemuseli se džbánkem odbíhat pro pivo do hospody naproti. Pro tyhle včeličky je královnou vedoucí produkce Pavel Bicek. Záměrně píšu včeličky, protože za Pavlem se totiž výhradně šikují ženy a dívky (s čestnou výjimkou dvou dívek, které už dívkami nejsou). Tento fakt samozřejmě čeří fantazii festivalového blogu, protože ženské kolektivy jsou takové uklizenější a osvěžovačem vzduchu vonící gladiátorské arény. A jaký je rozdíl mezi gladiátorem a příslušnicí ženského kolektivu? Víc rtěnky.

Abychom to zbytečně neprodlužovali, tady je znázorněný život v ženském produkčním týmu Mezipater pomocí několika gifů. Aspoň myslíme:

Když přijde do produkčního týmu nějaká nová členka…

novaclenka

Když jedna členka produkčního týmu vítá druhou členku produkčního týmu…

vitaniKdyž začíná schůze produkčního týmu…

zacinaschuze

Když má nějaká jiná členka produkčního týmu rozmazanou rtěnku…

rtenkaKdyž členka produkčního týmu přichází na zahajovací ceremoniál…

ceremonialKdyž se členka produkčního týmu dozví, že má na Mezipatra přijít heterák…

dozvi1Když se členka produkčního týmu dozví, že má na Mezipatra přijít nezadaný heterák…

dozvi2Když se na Mezipatrech objeví nezadaný sexy heterák…

heterakKdyž o nezadaného sexy heteráka projeví zájem jiná členka produkčního týmu…

vlasyKdyž se dozví, že nezadanej sexy heterák je ve skutečnosti teplej…

vztekKdyž si členka produkčního týmu uvědomí, že všichni kluci, co pracují na Mezipatrech, jsou teplí…

placJak si členky produkčního týmu myslí, že vypadají, když paří na zakončovací party…

spiceJak skutečně vypadají…

real

Ale jak skutečně vypadají? Festivalový blog vyzpovídal čtyři členky produkčního týmu. Samozřejmě odděleně, v jiných časových pásmech a bez vědomí kohokoliv dalšího. Kdo by chtěl zažít scénku z gifu „Když o nezadaného sexy heteráka projeví zájem jiná členka produkčního týmu…“ v reálu? Nikdo. Nakonec ale byly všechny obavy liché, produkční včeličky na sebe žihadla nevytahují a žádná velká řevnivost mezi nimi nepanuje. Festivalová šéfka kina Světozor Michaela Mladá to potvrzuje. „Rivalita? Mezi náma? Co je to za blbost. Světozor vládne, o tom nemusíme diskutovat a rvát si vlasy,“ říká suverénně Míša, která se kromě práce na Mezipatrech snaží nikam nepadat a neublížit si. Hlavně, když pije víno. „Škoda, že ve Světozoru jen v plastových kelímcích.“ Aspoň se, Míšo, neožereš. Teda nepořežeš. K Mezipatrům se usměvavé děvče dostalo přes postel, jak se nestydí přiznat. „Na festivalu jsem začala pracovat poté, co jsem začala bydlet se šéfem. Tak jo, spala jsem s ním v jedný posteli. Jednou. Tak fajn, dvakrát!“ Míše děkujeme za upřímnost, za titulek i za sdělení, že její oblíbená kniha je 50 odstínů šedi, což dává celou předchozí informaci do nového, tlumeného, červeného světla.

Takhle se na nás Míša zatvářila poté, co dočetla 50 odstínů šedi...

Takhle se na nás Míša zatvářila poté, co dočetla 50 odstínů šedi…

Anička chce být královnou internetu. Pomůžete jí a dáte jí desítku na líbku, prosím?

Anička chce být královnou internetu. Pomůžete jí a dáte jí desítku na líbku, prosím?

Přes ulici tomu šéfuje Anna Cingrošová, dívka, která chce být královnou internetu. Zatím je královnou Lucerny, kde se vlastně objevila náhodou. „Prosím tebe, na Mezipatra jsem se dostala díky nejlepšímu produkčnímu a nejlepšímu kamarádovi Pavlovi Bickovi, který o festivalu už dávno, dávno mluvil a pak najednou volal dva roky zpátky, že jsou Mezipatra, a že teda musím nejpozději v osm přijít do Lucerny, abych dělala vedoucí kina,“ popisuje s nadšením ve tváři, nepouští mě ke slovu a se zářícím úsměvem pokračuje. „Nejlepší na tom je, že v momentě, kdy Mezipatra začnou, člověk kouká, jak teda ten festival opravdu JE, a opravdu FUNGUJE, a na filmy choděj LIDI a na party chodí spousta lidí a všichni jsou nadšený. To si pak ve volný chvilce jen třeba sednu do kavárny a koukám a mám prostě radost,“ dodává a já jí podávám kapesníček, aby setřela slzu dojetí. „Jasně, občas do sebe rejpáme s Míšou, že teda máme každá to svý kino, který je lepší než to druhý, ale pak si dáme víno and everything’s alright,“ uzavírá monolog, kolem nás zurčí potůček, zpívají ptáci a já si říkám, že ten svět je vlastně docela fajn místo. A že Anička by měla dělat festivalové PR.

sara

Sára se směje s neznámým mužem. Ale čtěte dál…

peta

Když se na vás Peťa takhle zatváří na akreditacích, chcete se nechat úplně celý zakreditovat…

Čtveřici vyzpovídaných produkčních doplňuje ještě Sára Němečková, která se stará o merchandising festivalu. „Už se těším, až začne festival a všechny ty věci se přesunou ode mě z pokoje do kin, a já se tu budu moct konečně opět pohnout. K týhle práci jsem se dostala tradičně na párty, kam jsem se šla víceméně náhodou podívat. Druhý den ráno jsem kromě kocoviny měla jako bonus i místo na Mezipatrech,“ prozrazuje sympatická dívka, která se ve volném čase věnuje záslužné činnosti zvané mullethunting. To Petra Lubojacki ve volném čase brečí, rve si vlasy a čeká na další ročník Mezipater. „Ještě pár let a neudělám si ani culík,“ sděluje sexy dívka, která má ráda festivalový protokol a další dívky. „Když bydlíte v Londýně pár let a vrátíte se, přijde vám tady krapet nuda. Mně přišla. Ale Mezipatra ji statečně rozehnala,“ vypráví. Na Mezipatrech však Petra ještě nesbalila žádnou holku. A žádná holka nesbalila ji. „Asi mě nechtěj, jsem tvrdý oříšek,“ říká. Festivalový blog zde cítí potřebu přidat citaci Sáry, která původně zaznít neměla. Jste připraveni? „Zatím mě tu žádný holky nebalí, ale je jen otázka času, kdy je začnu balit já, někteří z mých kolegů totiž velice usilovně pracují na změně mé sexuální orientace.“ Peťo, seš taky připravena?

lesbians

Jan Škoda

Mezipatra se ztratila v lese. Záhada Blair Witch na Slapech!

Pokud jste chtěli v průběhu listopadu jet za babičkou, zazimovat zahradu na Vysočině nebo zkrátka odjet mimo dosah pražských kin Lucerna a Světozor a brněnských biografů Art a Scala, tak… Zapomeňte. Odvolejte. Přeložte. Ať dá babička tu večeři do trouby a tu tisícovku na přilepšenou znovu zašije do polštáře. Od 7. do 15. listopadu vás chceme na Mezipatrech v Praze a od 13. do 20. listopadu na Mezipatrech v Brně. Proč? Protože to bude velké, dobré, sexy a na přilepšenou tam dostanete několik desítek filmů výjimečných kvalit. Programový tým totiž znovu propotil gauč, shlédl všechno queer od show Aleše Cibulky Sejdeme se na cibulce, pětibojů moderního pětibojaře a olympijského medailisty Davida Svobody, který nemá přítelkyni, ale spoustu „dobrých kamarádek“ i data narození zpěvačky Cher. Nebojte se, do kinosálů nakonec nevypreparoval Růžovoučký sporáček Lukáše Rejmona, ale třeba lesbické drama Život Adele, u kterého v Cannes slintali jak diváci, tak festivalová porota, která filmu přiřkla Zlatou palmu. Holky s holkama, táhněte. Teda táhnou. Všechny. Pardon.

Film Život Adele je o lesbách a trvá skoro tři hodiny. Ty vtipy o waterboardingu si nechte, jo?

Film Život Adele je o lesbách a trvá skoro tři hodiny. Ty vtipy o waterboardingu si nechte, jo?

Příprava letošních Mezipater finišovala na intenzivním víkendu na Slapech, kde se v malebném venkovském stavení sešel skoro celý tým. Bylo to velké, bylo to podnětné, bylo to rurální. O tom, že venkovský vzduch svědčí duši, kreativitě i plicím prodchnutými bensonkami věděl i Tomáš Hanák v Cestě z města. My jsme na víkendovce sesumírovali podobu letošního festivalu, mezi stezkou odvahy a školením na téma „uzel dračí smyčka“ upevnili vztahy mezi jednotlivými festivalovými odděleními a načerpali trochu energie před listopadovým startem.

Programový tým bedlivě sleduje, jak programová ředitelka Lucia pracuje. Gratulujeme.

Programový tým bedlivě sleduje, jak programová ředitelka Lucia pracuje. Gratulujeme.

Zatímco šéf festivalu Aleš se ztrácí v lese. Jo, vypadá to tu jako v Blair Wich a ne, nepomáháš mi.

Zatímco šéf festivalu Aleš se ztrácí v lese. Jo, vypadá to tu jako v Blair Wich a ne, nepomáháš mi.

A tady už Aleše odvádí z lesa záchranný tým vedený šéfem produkce Pavlem. Festival je zachráněn!

A tady už Aleše odvádí z lesa záchranný tým vedený šéfem produkce Pavlem. Festival je zachráněn!

Hlavní však byla jiná věc. S tvůrcem letošní znělky Jakubem Šmídem jsme natočili video pro server Hithit.com, díky kterému chceme získat finanční pomoc pro Mezipatra. Ve videu jednotlivá festivalová oddělení sdělují, co by jim nejvíce ulehčilo práci, ale na co zároveň nemají prostředky. Byla to nadsázka. Ventilátor pro propocený gauč nebo psí hotel pro štěně šéfa festivalu Aleše Rumpela bychom přivítali, hlavně ale potřebujeme prostředky pro organizaci samotného festivalu. Festivalový tým peníze nechce, přehlídku dělá zadarmo, z lásky a to jsou ty největší love. Letenky hostům a pronájem kin se ale ze štěněčího pohledu šéfa produkce Pavla Bicka zaplatit nedokážeme. Proto vás, čtenáře festivalového blogu i diváky Mezipater žádáme o podporu. Na Hithitu si sami určíte, jak tučná vaše podpora bude. Vaše peníze samozřejmě nechceme zadarmo. Na webu si vyberete odměnu, která čítá i štěněčí pohled Pavla Bicka, drink s jeho osobou i pár volňásků. No, neberte to. Na výběr je toho samozřejmě víc, hitem je prý osobnostní analýza od programové ředitelky Lucii Kajánkové a následný výběr filmů podle této analýzy. Jung s Freudem se prej nechytaj.

PODPOŘTE, PROSÍME, MEZIPATRA. TEĎ A TADY.

Těšíme se na Vás v kině!

Hledám gaye. Zn. kamaráda!

K holčičím kamarádkám to gaye táhlo odnepaměti. Justin Bieber má Selenu Gomez, Aleš Cibulka Květu Fialovou a Albus Brumbál profesorku McGonagallovou. Svoje fag hags mají ale i kluci, co pracují na Mezipatrech. Je to přirozené. Fag hag je totiž podle nejčastější definice dívka či dospělá žena, která miluje prostředí plné gayů, mezi kterými se cítí jako ryba ve vodě a z nichž rekrutuje svoje nejlepší přátele. Fag hag je pro svého (ale i své, za některými dívkami se šikují celá hejna kluků!) gaye občas až nekritickou obdivovatelkou, hlavní facebookovou lajkerkou, osobou se spolehlivějším gaydarem než má aplikace Grindr, a tedy i občasnou dohazovačkou. O fag hags se na tomto blogu už referovalo, a to když v jednom příspěvku zazněla alternativní definice: „To je hetero holka, co nemá žádnej život a žádný vztahy. Řeší jen vztahy svojí buzny, se kterou chodí na kafe a na drinky.“ Mezipaterní ženy se však této příkré definici vzpírají. Háčkování ponožek s nápisem forever alone a prokládání čokoládového Manhattanu Modrým Portugalem mají na programu jen v sudé týdny. A kluka, co nebyl jen v jejich hlavě, už třeba taky jednou měly. A ne, DVD s Bridget Jonesovou se neseká, protože si ho nepouštim každej víkend. Takový blbý dotazy.

Pavel Trávníček a Sabina Laurinová, Zdeněk Škromach a nafukovací bazének, šéf produkce Pavel a šéfka Lucerny Ania...

Pavel Trávníček a Sabina Laurinová, Zdeněk Škromach a nafukovací bazének, šéf produkce Pavel a šéfka Lucerny Ania…

Loajální fag hag samozřejmě může zafungovat i jako fejková přítelkyně, kterou nastrčíte před mamku, když se zeptá, kdy už konečně přivedete na nedělní svíčkovou nějakou slečnu. Této služby samozřejmě nejčastěji využívají kluci, kterým by v Rusku za propagaci homosexuality zatkli i zubní kartáček. Přeborníkem ve zmíněné disciplíně byl pak tuzemský zpěvák Honza Bendig, jehož genofond má sice blíž k Janu Zelenkovi, než ke Clintu Eastwoodovi, to mu ale nebránilo nechat se nafotit pro iDnes.cz v rubrice Láska pod lupou. Lásku představovala jistá Miroslava Pikolová a na fotkách je vidět, že si Honza místo ní představoval Miroslava Pikolu. V rozhovoru to pak korunoval tím, když řekl, že si s Mirkou rozumí, že je přátelská a že nemůže říct, jestli se mu líbí víc ráno nebo večer. Ne, Honzo, opravdu ne. Prosím. Budeme ti věřit všechno, i to, že země je placatá a že ji na hřbetu nesou sestry Štikovy, o lásce k Mirečce nás ale nepřesvědčíš. Honza si to naštěstí vzal k srdci a vyoutoval se. Jeho přítel se pak stal i jeho manažerem, obral ho o peníze a ve Friends tančil s jiným klukem. Ale to už je jiný srandovní příběh.

Táto, podívej! Tolik nápadnic! To nám určitě brzo přijde nějakou představit! (zdroj: Facebook)

Táto, podívej! Tolik nápadnic! To nám určitě brzo přijde nějakou představit! (zdroj: Facebook)

Pravověrné fag hags, kterým v teplém baru přistává na stůl Cosmopolitan ještě před dosednutím, a které v Termixu při kontrole u vyhazovačů nemusí vyklepávat jehly, měly navíc kamarády gaye ještě předtím, než to bylo cool a než svého gaye začala chtít každá úřednice z berňáku. To je totiž složitější příběh. Kdysi dávno dostal jistý copywriter klíčová slova „supermarket Terno“ a „gay“. V záchvatu kreativity copywriter vymyslel článek s titulkem „Gay kamarád je takové malé životní terno.“ Chytly se toho ženské magazíny a titulky s výzvou „najděte si kamaráda gaye, snoubí se v něm to nejlepší z ženy i muže“ už křičely napříč Cosmopolitany, Vlastami a Vařením a uklízením. Elévky pak časopisy naplnily texty, v nichž se to jen hemžilo perlami typu:

„Uvažuje jako ženská, ale chová se jako chlap!“

„Jestli chcete přítele na celý život, měl by být určitě teplý!“

„Když s ním jdete do společnosti, bude hezky vonět, bude oholený, bude mít na sobě perfektně padnoucí oblek a nebude neoholený jak Neandrtálec!“

„Mít za přítele gaye připomíná tak trochu reklamu na šampón, který má v sobě i kondicionér!“

„Na diskotéce bude patřit mezi nejlepší tanečníky!“

„Homosexuálové bývají pečlivky, nemají rádi nepořádek, všechno v jejich bytě bývá tip ťop a milují doplňky, jsou estéti. Prach byste v jejich bytě museli hledat mikroskopem. A jak umí vařit!“

Gay z těchto článku vycházel jako taková větší, dobře oholená a přítulná Čivava z Beverly Hills, gayové pak jako homogenní masa Osmany Laffitů, co v sobě ale má i kus Blanky Matragi. Nebohé čtenářky těchto magazínu jsou pak při lapení vytouženého homosexuála občas zklamané. Ten kluk, co je na kluky, často totiž neví, zda boty Pucci pasují ke kabelce Gucci, včera si k snídani uklohnil vločky s marmeládou a na páteční diskotéce vypadal jako opilý člen Českého paralympijského týmu. Pravověrné fag hags naproti tomu gaye nepovažují za doplněk k šatníku, nejsou překvapené, když má třeba v bytě bordel jak v tanku, nemá přezdívku Carrie a na Ebayi nevydražil Madonnin ustřihnutý nehet.

Ještě štěstí, že vesmír zůstal v rovnováze a jiný copywriter dostal klíčová slova „Adele“ a „gay“. Vytvořil pak článek „Zpěvačce Adele přebral gay kamarád partnera“ a zájem falešných fag hags o osobní buznu polevil. Uf.

Co fag hags neříkají:*

„Až se tu sejdeme za deset let a budeme pořád sami, vezmem se a budeme mít dítě, jo?“

„Co myslíš, měla bych si k těmhle náušnicím koupit šaty v tmavě oranžové, meruňkové nebo hyacintové barvě?“

„Máme v práci novýho kolegu. Myslim, že je teplej. Měli byste se seznámit!“

„Jak jsi vlastně poznal, že seš na kluky?“

„To je tak skvělý, že mám kamaráda gaye. Kdy půjdem nakupovat?“

„Kdy půjdem do fitka?“

„Určitě brzo najdeš někoho, kdo si tě bude vážit!“

„Vy to seznamení máte lehčí!“

„Vy to seznámení máte fakt těžší…“

„Kdo z vás je aktiv?“

„To je hrozný, všichni hezký kluci jsou teplý!“

„Sluší mi to?“

„Nejsem v tom tlustá?“

Co fag hags říkají:

Tyjo, Mezipatra mají časově omezenou nabídku permanentky na sedm filmů za cenu pěti! S právem první noci a VIP večírkem v ceně! Tam si zas nikoho nenajdeš, ale bude to party podzimu!

*Volně inspirováno videem Shit Girls Say to Gay Guys

Jan Škoda

Termix? Dobrý pro kluky, co mají rádi zpocenou tlačenku! Mezipatra si vyšla na tour po gay klubech.

Pamatujete si ještě na naší loňskou guerillovou akci Řekni to Klausovi? Zhoubný homosexualismus tehdy tryskal z několika desítek lidí, kteří prostřednictvím fotky s krátkým vzkazem nesouhlasili s tím, že by měli být devianty. Album sbíralo tu nejpodstatnější věc ve vesmíru, totiž lajky, tak rychle, jako kdyby obsahovalo společnou fotku Jardy Jágra, štěňátka zlatého retrívra a Matěje Hollana pořízenou Agátou Prachařovou a opatřenou popiskem od Jindry Šídla. Skutečně obsahovalo ale třeba vyznání vedoucího produkce Mezipater a mezipaterní produkční, jejichž tradicí je dle fotografie chodit v pátek večer do gay baru. Bližší specifikaci už ale kombo Pavel Bicek – Ania Cingrošová neuvedlo. Proto jsme se tento pátek večer společně vydali na tour po pražských duhových podnicích, abychom tradici dali konkrétní tvář a určili, kde jsou nejhezčí kluci, kam nepouští holky, kde hrajou ve smyčce Helenku a kde mají na toaletách uchošťoury a vyživovací krémy se zinkem a šalvějí. Z úderné produkční jednotky se stala úderná recenzní jednotka. Tady jsou dojmy. A jsou ještě teplé.

Asi 200 lajků. Tu tradici nedrží jen oni dva, očividně.

Asi 200 lajků. Tu tradici nedrží jen oni dva, očividně.

Naši odysseu jsme započali na Smíchově v klubu Drake. Bohužel nám ale nedošlo, že kdo nemá penis, ten dovnitř nemůže. To nám sdělil naolejovaný vysolárkovaný Achilles, který se tvářil, že by dovnitř nepustil ani kompletní sestavu Spice Girls, za kterou by orodoval naolejovaný Achilles Brad Pitt. Ania se jako Posh Spice jenom tváří a neuspěl ani totálně neprůstřelný argument „ona si stáhne vlasy“. Proto jsme odešli a nechali osazenstvo klubu, které tvořili tři geronti čekající buď na smilování, nebo na Aleše Cibulku, vlastnímu osudu.

Drží ji i Karel...

Drží ji i Karel…

Profesionální imitátoři Zdeňka Trošky, jejichž hruď vypadala jak Boubínský prales před orkánem Kyrill, okupovali i Fan Fan Club mezi Karlákem a Palačákem.  Sehráli před námi i scénku jak z Babovřesek, kdy se na mě jeden z pánů usmál, málem mu vypadla zubní náhrada, přičemž ještě stihl procedit, že mu na víkend odjela manželka. Fan Fan se na webovkách pyšní tím, že nabízí příjemné a útulné posezení. Štamgasty ale ještě pár dekád nebudeme. Nejnižší hodnocení je 1, nejvyšší 5.

Fan Fan Club a naše hodnocení:

Jan Škoda: Kdyby mi v 80. letech bylo 80 let, měl bych manželku, 80 vnoučat a byl teplej, tak chodím jedině sem. 3/5

Pavel Bicek: Za mě příjemný chillout, něco jako v pavilonu ptáků. 3/5

Ania Cingrošová: Postarší a nevzhlední heteráci choděj na pivo do Vola, postarší a nevzhlední teplouši chodí sem. Vyumělkované prostředí. 3/5

Posilněni drinkem pro kuráž jsme se následně vydali do Mordoru. Pardon, do podniku Jampadampa na Novém Městě, kde se podle našich zdrojů sdružují tzv. lesby. V klubu defilovaly ženy tak drsné, že by vedle nich vypadala jako éterická lesní žínka i Helena Fibingerová. Chodícím estrogenem jsme byli my s Pavlem.

Jampadampa a naše hodnocení:

Jan Škoda: Nepřátelské území s temnou energií, kde každá vypadá jak oplácaný Eminem s melírem. Nejsem cílovka. Prostřední průměrné. 1/5

Pavel Bicek: Příjemně mě překvapil playlist. Britney, bitch. 1/5

Ania Cingrošová: Na parketu tančí hiphopově obrovské ženy. Je mi sympatické, jak to rozjíždějí. Všechny jsou v páru, kromě šedé myši u vchodu! 4/5

Neexistuje nic romantičtějšího než vzkaz na záchodech v Jampadampě. Nic.

Neexistuje nic romantičtějšího než vzkaz na záchodech v Jampadampě. Nic.

Na Buznohradech jsme si následně chtěli spravit chuť (kromě Anii), v klubu FenoMan v Blanické ulici se nám ale spíš přitížilo. Sedět ve FenoManu je jako sedět na diskošce Vlachovo Březí, kde furt něco bliká a kde se nevětralo hezkých pár let. S hodnocením nám pomohla další produkční Mezipater Sára.

FenoMan a naše hodnocení:

Jan Škoda: Mohla by tu proběhnout iboys.cz párty spojená s certifikací profilů. 1/5

Pavel Bicek: FenoMan mě obtěžuje. Unylé. 1/5

Ania Cingrošová: VŠUDE je posraný blikající světlo. Bojím se, že mě gayové (ženy tu nejsou) sežerou. 2/5

Sára Němečková: Připadám si jako na autodromu. Včetně toho, že si mi motá hlava.

Nedaleko FenoManu na Jiřáku najdete i Piano Bar. Podzemní prostor tu není žádným místem pro temné poklesky, nýbrž pro decentní aranžmá plné žehliček, veteše z bléšáků a dalších propriet z babiččiny půdy. Bydlenky s tvořilkami tu proto čeká nejen decka vína, ale i decka inspirace.

Piano Bar a naše hodnocení:

Jan Škoda: Nenatáčel se tady pořad Domácí štěstí? Iva Hüttnerová by musela schovat jen těch pár aktíků. 2/5

Pavel Bicek: Rurál v srdci Buznohrad. Jen mi chybí pianista z Lucerny. 3/5

Ania Cingrošová: Příjemnost, útulnost, pohodička, klídeček. Veget, hehe. 4/5

Sára Němečková: Z takovýho množství žehliček mám úzkosti, decka vína ale byla solidní. 2/5

Na Vinohradech jsme ještě chvíli zůstali, neboť jsme se přesunuli do Termixu. Kdo tam nezpíval na bedně, jako by nebyl. Jinak ale není moc o co stát. Cítíte se totiž, jako kdybyste si uspořádali party v garsonce, na kterou přišlo 200 lidí. Pořádně trsnout na Beyoncé lze jen v bujné představivosti.

Termix a naše hodnocení:

Jan Škoda: Cítil jsem se jako zaklíněná paní Zdena z reportáže TV Nova. Zaklíněn jsem nebyl pod kořenem, ale mezi buznama, nemohl jsem se hnout a ztratil jsem řeč. Zahřívalo mě teplé pivo. 2/5

Pavel Bicek: Dobrý pro kluky, co mají rádi zpocenou tlačenku a nemají na Pohodu. 2/5

Ania Cingrošová: Peripetie u vyhazovačů. Tašku do šatny. Kabelku můžete. Bundu do šatny. Tašku do kabelky můžete. Bundu do kabelky nemůžete. Brašnu do šatny. Nebo ven!

Sára Němečková: Vyhazovač na lekci ke Špačkovi! Bod navíc za nahý kluky a za to, že holky nečekají na záchod. Horší je, když zabloudíte do darkroomu.

Z potu, který vyteče na Termixu, by se dala půl měsíců zavlažovat Demokratická republika Kongo, usušit jsme se proto vydali do sousedícího Saints. A tam spokojenější být nemohli. Pavel, Sára a Ania.

Saints a naše hodnocení:

Jan Škoda: Nuda, nuda, šeď, šeď. 3/5

Pavel Bicek: Roztomilé. Bez fotek penisů, bez leseb, co se nebaví s nelesbama, pouťová světla neblikají do očí. Lidi nejsou v tenzi. 5/5

Ania Cingrošová: Krása. Anglicko-americké prostředí, známí lid, dobrý playlist, útulno.

Sára Němečková: Útulno, jen na genderově nerozlišených toaletách je načůráno. 5/5.

Jít pěšky z Vinohrad na Národku se ukázalo jako příliš velká daň za něco tak nevkusného a ulepeného, jako je klub Friends. Jako bychom to nevěděli. Uvnitř nás čekalo klasické defilé rachitických buzen, kterým se na parketu splašily čakry a ještě jim fag hags sdělily, aby si sundali tričko. Hraje se tu to, co hráli na Evropě 2 před třemi lety. Waka waka NE-NE!

Úderná jednotka. Zleva Honza, Sára, Ania a Pavel.

Úderná jednotka. Zleva Honza, Sára, Ania a Pavel.

Friends a naše hodnocení

Jan Škoda: Vyšeptalý buzinec, kde točí nedobrý pivo a kde je víc loudilů než v místnosti Sex a neřesti na xchatu. 2/5

Sára Němečková: Stříkající pot, polystyren, nedýchatelno. Pašování kabátů. Ale když zavřou v qcafé, není moc jiných možností. 3/5

Když už jsme na Národce, měli bychom zmínit i místní gay pupek světa, totiž qcafé. Podnik se rychle etabloval mezi stálice na pražském klubovém nebi. Teď nemyslím stálice typu Hanky Zagorové. Qcafé je progresivní a na úrovni a na vodítku tam nedrží Štefana Margitu. Jinak tu ale potkáte skoro všechny, od studentů sdružených ve spolku Charlie a čile debatujících v nekuřácké části, přes člověka, kterému ve filmu Doktor od jezera hrochů Zdeněk Troška ošetřoval natržené hýždě, až po reportéra Blesku, kterému z hýždí Ornelly koukají už jen nožky. Jsou tu všichni. I uchošťoury na toaletách. A nešlo by ani nic vytknout, nebýt občasného bordelu v účtech.

Qcafé a naše hodnocení:

Jan Škoda: I kdyby dovnitř vešel Zdeněk Srstka křížený s Aťkou Janouškovou, všichni u všech stolů se otočí směrem ke dveřím. Je to zákon. 4/5

Pavel Bicek: Myslím, že se nám rozšiřuje qcentrismus! Čekal jsem, že po výbuchu v Divadelní ulici vyjde na colourplanet.cz zpáva, že gayové v qcafé popadali z parapetů. 3/5

A co vy? Kam chodíte nejraději vy? Napište nám to do komentářů.

Jan Škoda

Někdo normální? Dodržujte věkový limit! Proč jsou buzny tak povrchní?

Jedna moudrá žena, která pracuje na Mezipatrech, kdysi prohlásila, že na heterosexuálních seznamkách se vyskytují jen polopotentní kyklopové s Oidipovským komplexem či frigidní almary s obličejem Hanky Krampolové, zato na gay seznamkách lze potkat i entity s obličejem Ryana Goslinga, tělem Ryana Goslinga i dobrým srdcem Ryana Goslinga. Proč to řekla a co tím myslela?

blog_foto

Kdo změní žábu v prince?

Je to asi jednoduché. Na gay seznamce (záměrně používám jednotné číslo, o jaké seznamce mluvíme, je jasné i Ladislavu Bátorovi) jsou skoro všichni. A to nemluvím jen o nezadaných homosexuálech, kteří hledají někoho „kdo změní žábu v prince“, stěžují si „že pod stromečkem zase nenašli žádnýho kocoura“ či avizují, že „na smajlíky nereagují“. Nezmíněná seznamka čítá i muže, kteří své profily ocejchovali jako „heterosexuální“ či „zadané“. Ti heterosexuální samozřejmě pátrají po „diskrétním kámoši na sport, procházky, třeba i víno nebo do kina“, ti zadaní pak logicky hledají fundované tlachání o tom, že ve Francii už teda něco legalizovali. Asi marihuanu. A Mirek Dušín se jmenuju, děkuju za optání.

Seznamka zkrátka obsahuje několik desítek tisíc profilů, což představuje už solidní kolbiště, rajón či výchozí pozici. Někteří by ale spíš řekli, že smetiště. Vysoké procento uživatelů si totiž hned v nadpisu profilu ptá, „proč jsou tu všichni tak povrchní,“ popřípadě křičí, že „tady se vážného vztahu fakt nedočkají.“ Toto dští ale hlavně ti, kteří vypadají jako zvoníci od Matky Boží, mají tolik červených pupínků, jako kil navíc, žijou u matky v Poličce nad Cidlinou a jejich záliby se kryjí s koníčky paní Blaženy z Kolotoče. Nebo z Hoštic.

blog2_foto

Jsem chlap, tak chci chlapa! Vykroucený Gagy nepište!

Najdete tu zkrátka solidní sbírku bizárků živenou obskurními fotkami, sexuálními preferencemi a citáty jak od Paula Coelha. Co si třeba myslet o klukovi, který neustále spamuje s žádostmi o bosém korzování po Národní třídě?  Jak pochopit množinu fanoušků integrovaných dopravních systémů, kterým se na profilových fotkách skví vyřazené zrezlé soupravy Českých drah? O tom, že rez nesluší ani Iron Manovi, natož profilovce na seznamce, nemají páru. Jen parní lokomotivu. Zajímavým poddruhem jsou pak notoričtí esoterici, tantra maséři a reiki čarodějové, které asi odmítli na Ezo.tv, proto masáž konečníku lávovými kameny nabízejí na seznamce. Flotila Aštara Šerana do galaxie Gama však neodlétá z internetu, říkala na konferenci o čtení z ruky Lenka Kořínková.

blog_foto3

Druhýho tátu nepotřebuju!

Je dobré mít hned v počátku seznamování jasno. Všeříkající jsou nicky CarrieBradshawNYC (na profilovce překvapivě není kůň Převalského), HIV_plusacek (virální kampaň Domu světla?) či tumor88 (tumor jater, tlustého střeva nebo plic?), u kterých odpadá absence konverzačních témat. Případní zájemci se tak nemusí na začátku zesměšňovat otázkou „Jak se máš?“, protože „vymyslete si něco lepšího, na otázku jak se mám neodpovídám, mám se dobře, děkuju za optání.“ Ostentativně se opovrhuje i seznamkovými lajky, tzv. plusky, protože „plusko potěší, ale raději napiš!“

Výživné je i oddělení s výmluvným názvem „Viděli jsme se“, kde se kluci zoufale snaží hledat kluky, s kterými se někde střetli pohledem. Láska je totiž parazit, který číhá kdekoliv, jak napovídá třeba inzerát, který pátrá po tom „hezkým blonďákovi, který se na mě usmál v čekárně na infekčním na Bulovce“. Jiný inzerát pak potvrzuje to, o čem si štěbetají všechny prodavačky i prodavači na náměstí Republiky: „viděli jsme se v týdnu v Palladiu na WC, honění. Pokud tu jsi, tak napiš. Bylo to rajcovní“. Kluci ale pátrají i po pánovi z ostrahy Obvodního soudu pro Prahu 1, „brunetovi, který se o mě otřel na parketě v Termixu“ či klukovi, který „v roce 2007 nakupoval v Penny Marketu na ostravské Sokolské třídě“. Pokud tohle hledání vyjde, prosil bych, aby o tom Richard Curtis natočil doják s Alešem Cibulkou a Lumírem Olšovským v hlavních rolích.

blog_foto4

Hledám někoho, kvůli komu si tento profil budu moci zrušit…

Když jsem nedávno s vedoucím produkce Mezipater seděli v jednom baru a přepíjeli bodavou bolest z toho, že jsme na internetu zase „nenašli chlapa na celý život“ ani „nějakýho sympoše, třeba i pohlednýho na pokec“, přišel za námi barman, že už zavírají, nenalejou nám a že máme okamžitě odejít. Duchapřítomně jsem zareagoval a na barmana škytl, že pokud nám ještě naleje, dám mu plusko na iBoys.

Co myslíte?

Do třiceti sekund před námi přistály dva půllitry.

P.S. Chtěl jsem něco napsat i o lesbických internetových seznamkách, Google mě ale zastavil s varovným svítícím nápisem „Hic sunt leones“. Vyhodil jen odkaz na film Teeth, který podle popisku pojednává o dívce, která má ozubenou vaginu.

Jan Škoda

„Valentýna jsem strávila s matkou na představení Zbytečný člověk!“

Ne, nebudu sem psát fráze typu „po zimním spánku se probouzí i náš blog“, popřípadě „jaro je tu, jsme tu taky (a vy byste měli začít hubnout do plavek)“ či „venku se pomalu otepluje, haha“. Takové otvíráky rád přenechám jiným. Blog Mezipater si zkrátka dal pauzu, při níž se oklepal z posledního, listopadového ročníku, vstřebal nové zážitky i poznatky a do šuplíku nastřádal témata na následující měsíce. Nebude toho zrovna málo. A nebudete si číst jenom o Mezipatrech, která se neustálé mění, vylepšují a vybrušují, aby byla další ročník ještě neodolatelnější. Na blogu se Mezipatrům nově trochu vzdálíme. Bude to snad sranda.

pf_mezipatra

Ne, nebudu sem psát, že srandy kopec zažívá i tým Mezipater. Parta je možná posmutnělá, že 13. ročník skončil tak zhurta, podle rychlého dotazníku na téma „co teď dělám, když nejsou Mezipatra“ to ale vypadá, jako kdyby všichni dostali na Valentýna kopačky na Facebooku, přičemž na ně řval šéf, že je vyhazuje, v mailu právě přistávala pozvánka na projekci Babovřesk a ve stolním zrcátku zčistajasna zablýskal první šedivý vlas. Třeba taková výkonná produkční festivalu Juliána Silvie Slivoňová se nechala slyšet, že valentýnský večer strávila ve společnosti své matky, v divadle, na představení Zbytečný člověk. „O osobním životě se dále vyjadřovat nebudu, když ale netrávím čas s matkou, studuji na FAMU, kde jsem právě dokončila zkouškový. Hledám další projekty, ve kterých bych utopila svoji přebytečnou energii,“ míní smutně Juliána, která energii na Mezipatrech topí už 6 let. „Teď pořád kontroluji pracovní mail, ale žádný zatoulaný úkol nepřichází. Těším se na listopad. Na Mezipatra,“ dodává Juliána. Juliáně poradíme, aby si našla buď chlapa, nebo absolutku nebo plato neurolů. Valentýna s matkou trávila možná tak Ornella Štiková. Ale jen proto, že musela a nenarozený Quentin jí dával pořádné, ehm, kopačky.

Na nominační večer Českých lvů chtěla jít s Juliánou také její matka, ale Juliána jí to zatrhla

Na nominační večer Českých lvů chtěla jít s Juliánou (vlevo) také její matka, ale Juliána jí to zatrhla. Tohle jsou kamarádky.

I další členky týmu Mezipater optimismem zrovna nesrší. Šéfka dobrovolníků Bára Rozkošná prohlásila, že „se zabývá předpotopní astronomií a božskou magií v raném křesťanství a chystá se také zalovit v aljašských vodách a vítá jakoukoli radu či konzultaci ohledně rybolovu a související terminologie“. Vůbec nerozumíme, o čem Bára mluví, ale přejeme jí hodně štěstí, ať už se jedná o cokoliv a doufáme, že se z toho brzo dostane. Programmerka Šárka Veselá uvedla, že její život momentálně definuje slovo „nuda“ a na valentýnskou otázku odpověděla, že musí primárně hlídat, aby si její přítel čistil zuby a nebyl zanedbaný. Šárce vzkazujeme, že bude jednou skvělá matka.

Bára (vpravo) s asistentkou PR Nikolou na premiéře klipu Mušnuly. Rozumíte?

Bára (vpravo) s asistentkou PR Nikolou na premiéře klipu Mušnuly. Rozumíte?

To produkční Anna Cingrošová odpověděla, že i přes zkouškové si vždy našla čas na víno se svými kolegy z produkčního týmu. „Protože jsme nejlepší,“ nezapomněla se Anna pochválit, protože to za ni už dlouho neudělal nikdo jiný. Šéfka brněnských Mezipater Kristýna Malíková napsala, že píše diplomku, hledá si práci, protože „z té dobrovolné se člověk nenají“ a Valentýna neslaví. Cool.  Mezi mezipaterními muži taková depka naštěstí nepanuje. Programmer Jakub Turčan by mohl vyprávět. Jeho srdce plesá rovnou z několika důvodů. Jakub se stal magistrem, s programovým týmem se už pustil do příprav dalších Mezipater a navíc našel lásku. „Mezi odevzdáním a obhajobou diplomky jsem se stihl až po uši zamilovat. Už jsme byli i na prvním rande v kině,“ popsal Jakub. Jakubovi držíme palce v novém vztahu a vzpomínáme na první rande v kině. Bylo nám patnáct, měli jsme rovnátka a čekali jsme, zda skončí ruka na ruce na opěradle. Kubovi tohle všechno závidíme.

Tohle je Jakub. Programmer, který ma za sebou kinorande. Bravo!

Tohle je Jakub. Programmer, který ma za sebou kinorande. Bravo!

Píárista a facebookový guru Jiří Markvart je rovněž momentálně veselá kopa. Přemýšlí, jak přiblížit Mezipatra dalším lidem, těší se na kreativní seance a snaží se neuklouznout venku na ledu. Na Jirkově Facebooku jsme potom našli fotky z dovolené v Amsterodamu, na kterých pózuje se svým přítelem a jinými pamětihodnostmi. Do zahraničí vycestoval i šéf produkce Pavel Bicek. Destinace? Berlín. Mise? Nepublikovatelná.

Jirka se svým klukem na Mezipatrech. To o té pamětihodnosti byl fór. Fakt.

Jirka (vlevo) se svým klukem na Mezipatrech. To o té pamětihodnosti byl fór. Fakt.

Na Berlinale se zajel ukázat ředitel Mezipater Aleš Rumpel. „Strávil jsem tam Valentýna, v retro kině, na filmu o paní, co je dlouho na mateřské, má krizi a její manželka ji zanedbává. Tak se stane luxusní prostitutkou pro jiné bohaté lesby,“ vypráví Aleš. Aleš je jinak dle svých slov busy, pracuje od rána do večera v Národním filmovém archivu a vyúčtovává, reportuje a úřednicky zaštiťuje proběhlá Mezipatra. Za což mu děkujeme, nám při slově vyúčtování začíná rašit akné. „Probíhají teď tzv. swot schůzky jednotlivých mezipaterních týmu, na kterých se hodnotí a plánuje, co a jak dál. Řešíme na nich i „hrozby“. Před rokem takovou „hrozbou“ bylo druhé těhotenství vedoucí PR Anny Voňavkové, které by ohrozilo její fungování v rámci PR týmu. Všichni se tomu smáli, ale vyplnilo se to. Anna má krásnou Mariánku,“ směje se Aleš.

"Annu vám nedáme, profesionální návštěvnice pískovišť, kojné a uspávačky," říká Aleš. Dali.

„Annu vám nedáme, profesionální návštěvnice pískovišť, kojné a uspávačky,“ říká Aleš. Dali.

A jsme u toho. Blog Mezipater a celá Mezipatra gratulují naší PR manažerce Anně k novému přírustku do rodiny, holčičce Mariánce. Říkal tu někdo, že jsou Mezipatra v depresi?

Brněnskou šéfku Mezipater regeneroval Masterchef!

Odeslali jsme poslední tiskovku. Rozloučili jsme se s posledním hostem. S posledním divákem. Rozdali jsme ceny, tu diváckou půvabnému Místy oblačnu, tu oficiální sugestivnímu Neodcházej, o kterém možná uslyšíme na letošních Oscarech. Vybrali jsme poslední milion na vstupném (of course). Opustili jsme zkrátka pražskou Lucernu i brněnský Stadec, po několika týdnech se rozutekli nazpět do svých domovů a 13. Mezipatra řádně ukončili. Přesto zde zůstává jedna věc nevyřčená a nevyřešená. Ne, nikdo neztopil letenky od našeho partnera KLM pro vylosovaného šťastlivce z řad diváků. Čtenáři tohoto blogísku si nikdy nemohli nic přečíst o brněnské části Mezipater. Rest napravujeme TEĎ.

Johana Švarcová je nejlepší budovatelkou. Atmosféry

A proč nezačít od konce? Na zakončovací party zahrála DJ Johana Švarcová z kapely Kazety. „Hrálo se mi nakonec dobře, ale brněnská Mezipatra by mohla být do budoucna míň pionýrská a více sexy,“ říká Johana s tím, že samotné DJování ji bavilo. „Akorát atmosféra se musela budovat od nuly, což je v tak pokročilé hodině trochu killing,“ dodává.

František se sestrou známé slečny Juliány, slečnou Klárou.

Vedoucí brněnských pionýr… pardon, produkce František Březina si večer užil stoprocentně. A pozitivní ohlasy má i od návštěvníků. „Čekal jsem sice trochu víc lidí, ale bylo to super. Zábava až do rána. Těšil jsem se na to, celý festival totiž trávím pracovně, stihnu jen občas zaběhnout do sálu třeba na nějaký kraťas,“ vypráví František.

Kristýna (uprostřed) letošní Mezipatra zakončila. Krásně.

Otěže brněnských Mezipater držela pevně v rukou Kristýna Malíková, studentka managementu v kultuře na Masarykově univerzitě. K Mezipatrům se poprvé dostala v roce 2007 jako dobrovolnice, pak chvíli zajišťovala shipping a letos stanula v čele jihomoravského týmu. „Celý festival jsem lítala hlavně tam, kde byly potíže, přesto to bylo skvělé. Dík patří celému týmu,“ vypráví Kristýna. Brno bodovalo hlavně propracovaným doprovodným programem. Jeho nejvýraznější částí byla tajná projekce v Kině Kryt vybudovaném v protiatomovém… krytu.

Prostě dobovka!

Prokletý ostrov? Přelet nad kukaččím hnízdem? Nedělejte si legraci!

Ale diváci se nevyděsili. A přišli.

„Mělo to úžasnou atmosféru. To místo je opravdu zakonzervované v jiné době, návštěvníci si mohli prohlédnout celý prostor. Tým a dobrovolníci na sobě měli bílé pláště a k divákům se chovali jako k chovancům ústavu. To korespondovalo se samotným filmem, českou klasikou Requiem pro panenku,“ líčí Malíková s tím, že film Filipa Renče vybrala proto, že ho hodně lidí nevidělo a že už dlouho nebyl v televizi. To je velmi rozumné.

Narváno bylo ale i na jiných projekcích.

Něco se děje…

…asi nějaká performance.

Z náročného festivalového týdne se Kristýna nezregenerovala prostřednictvím své ženy, nýbrž prostřednictvím pořadu Masterchef. „Koukala jsem na americkou verzi, tak jsem si odpočinula. Nicméně pak jsem zjistila, že si musím už vážně udělat pořádek v dokladech a ve vyúčtováních. Teď se už zase musím věnovat škole, která šla v posledních týdnech do pozadí,“ přemítá svědomitá a vzorná Malíková.

I brněnský tým se chtěl uklonit. Tak se prostě předklonil.

Aleš Rumpel se prý s představiteli brněnské queer scény bavil o dětech. Ooops!

Do Brna se vypravili i vyslanci pražské části Mezipater. O dojmy se ihned chtěl podělit vedoucí pražských pionýrů Pavel Bicek, který analyzoval brněnské chlapce a muže. „Jsem překvapenej, je tu spousta pohledných hipstrů, ale totálně nejkrásnější je číšník ze Stadecu. Podle mě by o mě mohl mít zájem, ale je v Brně. Tak alespoň chodím objednávat i jiným lidem, Aleš to organizuje tak, abych tam chodil co nejčastěji,“ psal nadšeně a horečně a připojil své foto u „Queer stěny“.

Na queer stěnu si mohl každý přišpendlit queer panáčka ke své orientaci…

Někdo prý k panáčkovi přispendlil i telefonní číslo. Pavle?

Jasně, že to byl Bicek.